Duchovní rozměr charity
Milí přátelé,
pohovořit v několika málo minutách o duchovním rozměru charity je snaha více nežli troufalá. Domnívám se, že jsme si všichni vědomi toho, že toto téma by zasluhovalo spíše několikadenní seminář, který by nám teprve umožnil poodkrýt toto téma a jeho problematiku, jelikož toto téma je velmi dalekosáhlé a výrazným způsobem přesahuje účel tohoto referátu. Rád bych se tedy pouze zaměřil na některé základní prvky charitní spirituality a jejich konsekvence pro obecnou sociální – charitativní práci v naší společnosti.
Na úvod si musíme připomenout, že to, co dnes všeobecně nazýváme sociální prací, bylo po dlouho dobu v Evropě v podstatě doménou církve a její kořeny spadají hluboko již do židovské a později na ní navazující křesťanské tradice. Tyto projevy blíženecké lásky – caritas, byly od začátku křesťanství pro křesťany závazné, jak explicitně rovněž potvrzuje ve své encyklice „Deus caritas est“ současný papež Benedikt XVI., a proto byly záhy institucionalizovány.
Celý text přednášky ředitele Diecézní charity ostravsko-opavské Mgr. Lukáše Curyla na téma "Duchovní rozměr charity"
